Syndrom ADHD

ADHD = Attention Deficit Hyperaktivity Disorder, tedy porucha pozornosti s hyperaktivitou, je dědičný neurovývojový syndrom daný narušeným fungováním těch oblastí mozku, které souvisejí s tzv. exekutivními funkcemi.

Exekutivní funkce = plánování, předvídání, organizování pomůcek, zaměření a udržení pozornosti, pracovní paměť (okamžitá paměť - "zápisník v hlavě"), schopnost vytrvat v úsilí a udržet tempo, zvládání frustrace a emocí, regulace chování, jsou pro ADHD větší problém než funkce kognitivní = poznávací, zahrnující myšlení, schopnost pochopení informací, ukládání informací, učení.

Proto úspěšná náprava spočívá v posilování exekutivních funkcí, nikoliv samotné pozornosti! Velmi prospěšná u dospělých i dětí trpícících syndromem ADHD je meditace, která pomáhá kromě tréninku soustředění také k lepšímu poznání fungování svého těla a mysli a tím ke zvládání emocí a regulaci svého chování.

Původní představa, že děti z ADHD „vyrostou“, je nyní chápána jako důsledek změn symptomů ADHD vlivem vývoje. Dnes již víme, že se člověk se syndromem ADHD narodí a určitou mírou trpí jeho příznaky po celý život. Jen se v průběhu věku jednotlivé symptomy zmírňují nebo proměňují. Věkem dochází často ke zmírnění viditelných příznaků hyperaktivity (neustálý pohyb, netrpělivost, děti jakoby „měly motorek“), většinou ale přetrvávají potíže plynoucí z nepozornosti, impulzivního chování a pokračuje pocit vnitřního neklidu, často přetrvává emoční labilita (rychlé střídání nálad), malá frustrační tolerance (reakce i na slabé negativní podněty), zvýšená afektivita a relativně často také zkratkovité jednání. K dalším častým projevům ADHD v dospělosti patří chaotičnost a obtíže s tvorbou plánů, zapomnětlivost, ztrácení věcí, obtíže se započetím a dokončením projektu nebo úkolu, ukvapené změny aktivit, mrhání časem, impulzívní rozhodování, časté změny zaměstnání, zájmů, koníčků a obtíže ve vztazích.

Některé nástroje na to, jak věci lépe zvládat:

• Soustřeďte se na vysoce prospěšné návyky.
• Podpořte sebekontrolu.
• Najděte krizové momenty - co vám překáží, co vás rozptyluje, co vám komplikuje zvládnout úkol.
• Stanovte si priority – cíle. Cíl musí být konkrétní, ne široký, obecný. Příklad obecného cíle: musím být lepší student. Příklad konkrétního cíle: musím (ještě lépe „chci“) zlepšit dodržování termínů  - nebudu úkoly odkládat.
• Vytvořte krátkodobé cíle. Je dobré začít s něčím malým – rozdělit problém na malé, zvládnutelné kroky tak, aby byl vidět pokrok. Jako když sekáme trávník – je vidět posekaná 1/3, pak 1/2 - máme okamžitou zpětnou vazbu a zároveň odměnu ve zvládnutí úkolu.
• Jednotlivé kroky rozdělte na minimální kroky – co udělám teď, co potom… Vytvořte si postup.
• Plánování bývá velký problém. Je dobré využívat různé pomůcky, které nám pomáhají nastavený plán dodržet, avšak pozor na plánovač v mobilu – může být dobrou pomůckou, ale stačí málo a už je zdrojem rozptýlení (kliknu jinam….).
• Stále je třeba vyhodnocovat, když se mi něco podařilo, čím to bylo, co pomohlo.
• K úspěšnému zvládnutí problému velmi pomáhá „přehrávání“ situací.
• Soustřeďte se na dobré věci, které máte před sebou.

Kompenzování obtíží stojí dospělé i děti velké úsilí. Stejný úkol, který zdraví jednici zvládnou jednoduše, je stojí dvakrát tolik energie. Proto jedním z největších problémů u jedinců se sy ADHD (a je jedno, jestli se jedná o dítě nebo dospělého) je správné hospodaření s energií, hlavně její dostatečné obnovování. Je to obdobné jako s telefonem – čím složitější přístroj, tím častěji potřebuje dobíjet. Kolik potřebujete „čárek“, abyste ještě fungovali?

M.L.